Co je důležité zmínit, hadi nejsou býložraví, žádný druh. Takže pokud je vám líto házet mu myšku, hodně se vám zúží výběr. Sice existují hadi hmyzožraví, ale ti nejsou pro začátečníky zrovna vhodní neboť se v drtivé většině jedná o importy, ovšem pokud je člověk svědomitý, dá se začít i jimi. Další možností jsou rybožraví hadi, ty lze naučit i na zkrmování rybího masa zakoupeného z obchodu, ale je třeba ho doplnit o B vitamíny. Dále máme známé vejcožrouty (ti mají vlastní článek) a taky nesčetně více různých potravních specialistů, každopádně nejlepší je začít někým kdo si vezme myš, tito hadi jsou na krmení nejsnadnější.
Často psané základní pravidlo je, nedávat hadovi kořist silnější než je nejsilnější část hadova těla. Tímhle se opravdu nedá nic zkazit. Ovšem někdy je problém sehnat ten správný kousek hadovi do tlamy. Hlavně v případě kdy si potravu sami nechováte. Proto se nebojte dát hadovi i kořist větší, než říká výše zmíněné pravidlo. Běžně dávám hadům myš 1,5x takovou jak je jejich nejširší část, či i 2x takovou a nikdy se mi ještě nestalo, že by had v tomto důsledku kořist vyzvrátil nestrávenou. Zkrátka nebojte se dát i větší kořist (zas s rozumem) a uvidíte jak se s ní had popasuje. Pokud by to bylo příliš, s velkou pravděpodobností ji nechá být, v extrémním případě ji had vyzvrátí. Pak jej nechte týden v klidu a dejte mu příště kořist takovou, u které máte ozkoušeno, že ji bezpečně stráví, a další pokus o větší kořist nezkoušejte nějakou dobu. Sice zdravému hadovi jedno vyzvrácení kořisti nikterak neuškodí, ovšem opakovaný incident už může vést k problémům. Taktéž jsou citlivější jedinci jež opravdu musí mít kořist spíše menší, než větší a toto je třeba respektovat. Příčinou zvracení může být též nadměrné horko či vlhkost v teráriu. Po nakrmení hada nerušte. Mladá zvířata krmím co týden, dá se krmit i častěji, co 5 dnů u hadů do půl roku. Pak co týden a od 2 let věku už krmím co 14 dní, hroznýše co 3-4 týdny či déle. Dospělý had velikosti užovky červené by měl sežrat jednu myš týdně, tedy 2 myši co dva týdny s tím, že pokud se had svléká samozřejmě nekrmíme. V tom případě další dávku nezvyšujeme, delší dieta jednou za čas mu neuškodí, ba spíše naopak. Lidé většinou zvířata spíše překrmují, než by jim dávali málo.
Co se týče příjmu potravy je každý had jiný. Většina užovek žere pravidelně bez vynechání, ovšem najdou se i výjimky. Jeden samec si někdy dopřává pauzy kdy se stane, že nejí třeba měsíc, 6 týdnů, a pak si vezme. Pokud však had nevykazuje známky nemoci, nehubne či jinak nechřadne, není se čeho obávat, prostě nemá potřebu být tak žravý. Potravu často odmítají samci z jara v období páření. Takto se mi pauza v krmení u jednoho samce užovky červené protáhla i se zimováním až na 5 měsíců. Samec bezproblémově zplodil potomstvo, a sám opět začal žrát. Dalším důvodem je u samic očekávaná snůška a v létě, když jsou velká vedra, taktéž hadi občas stávkují. Pokud nám had odmítá delší dobu potravu, můžeme se mrknout do tlamy zda-li je čistá, bez hlenu, oděrek či jiného problému. Pokud zde něco je, či nic není a had přesto nežere, hubne, či je apatický navštivte veterináře. Z tohoto důvodu není od věci hada občas zvážit a toto si zapsat, abychom později mohli porovnat, jestli had dramaticky neztrácí váhu. Obecně je zdravý had pevný v těle, dobře osvalený bez toho, aby mu lezla páteř. Při manipulaci projevuje zájem o okolí či útěk, šmejdí jazykem ve vzduchu. Tlamu má čistou, bez hlenu. Okolí kloaky taktéž čisté bez výtoku. Povrch těla hladký, bez zbytků starého svleku.
Častým problémem bývá přechod z holat na větší a větší až k dospělým. Krmit roční užovku holátky opravdu není pravé ořechové. Na začátku krmíme jednodenními holátky. Některá háďata nechtějí žrát hned od začátku sama. Pak se používají finty jako nastřižení hlavičky a bříška mrtvého holete, jejich pach hada často povzbudí k jídlu. Dále je vhodné nechat mládě s kořistí přes noc v menší krabičce. Někteří hadi též preferují rozmražená holata před živými, či holata mastomyší nebo křečíků, pak ovšem často vzniká návyk pouze na ně. Každopádně je vždy dobré krmit jednoho hada v jedné krabičce s holetem a nechat jej tam přes noc, pak je větší šance nakrmení. Pokud nic nezabere je nutné přistoupit k násilnému krmení, jež musíme dělat opatrně abychom neublížili hadovi. Nejlepší je pokud vám to někdo ukáže. Já to dělám tak, že mrtvé hole potřu vodou či bílkem aby lépe klouzalo. Čumák holete vložím mezi čelisti hada a rozevřu je pomoci něho, poté vsunu hlavičku a celé tělo, hole nakonec vmasíruju hadovi dál do těla, řekněme do jeho čtvrtiny délky. Je potřeba pevně držet hlavičku a zároveň i šikovně tělo hada, a vše dělat jemně a s rozvahou. Zkrátka je potřeba to zkusit a naučit se vlastní fígl, pohyb, zkrátka metodu jež vyhovuje. Každopádně je ale nejlepší když se tomuto člověk vyhne, předejdete stresu jak u hada, tak u sebe. Na netu jsem četl fígl kdy jeden chovatel mladé korálovky hned po vylíhnutí zazimoval (po prvním svleku) a ty po odzimování bez problémů brali. Odůvodnil to tím že některé snůšky se líhnou až na podzim, hadi přijdou na svět a hned se zazimují, přijímat potravu začínají až na jaře. Nikdy jsem toto nezkoušel takže nemohu posoudit, píši jen pro zajímavost.
Kdy přejít z jednoho holete na dvě či tři je těžké říci. Nelze přesně říct kdy je vhodná doba, prostě to zkuste. Nebojte se, dejte místo jednoho holete dvě a uvidíte. Pravděpodobně bude vše ok a pojedete na 2 holatech až had zas trochu povyroste a pak dáte odrostlejší holata, zas je třeba to prostě zkusit. A tak budete postupně zvětšovat stravu až váš had dospěje a bude zvládat dospělé myši. Při přechodu dejte pozor aby měl had optimální tepelné podmínky s možností vyhřátí, on už si teplotu na trávení vybere. Háďata holata neškrtí, nemají důvod neboť hole se moc nebrání. Až přijde kořist které se začne pořádně bránit, pak teprve začnou hadi instinktivně škrtit. Během svleku hady nekrmíme, zvláště ne dospělé, protože nevidí a nemohou řádně lovit. Spousta hadů však již před tím, než je poznat že jdou do svleku, odmítají potravu. Zásadním pravidlem je nenechávat živou kořist (schopnou obrany, holat se toto tedy netýká) s hadem v teráriu delší dobu bez dozoru. Přesto, že je had predátor se značnou fyzickou převahou, není zrovna génius a navíc má značně vysoký práh bolesti. Pokud kořist nechce sežrat tak ji pravděpodobně ani nezabije a může se nechat dost ošklivě pokousat. To, že se stokrát nic nestane neznamená, že po sto první nenajdeme hada okousaného doslova na kost, takže na toto bacha. Pokud máte v terárku 2 hady je vždy lepší krmit je odděleně, aby nedošlo ke žraní jednoho sousta 2 hady, odtrhnout je pak může být problém a je lepší kořist rozstřihnout. Co se týče různých vitamino-minerálních přípravků, tak ty nejsou nutné. Je nutné zabezpečit kvalitní stravu kořisti, pak v ní had dostane vše co je třeba. Proto není špatné myši kupované ve zveráku koupit pár dnů předem, kvalitně je nakrmit a pak teprve zkrmit.
Mimoto, když si donesete prcka domů (ale platí to i o dospělých) klidně ho nechte týden bez jídla. Někteří jedinci bývají rozrušení a potřebují čas, než se zklidní a začnou opět bez problémů žrát. Ovšem spíše žerou hned, takže je to na vás jestli to ozkoušíte. Pokud si nevezme, nechte ho ten týden v klidu. Co se týče přechodu z živých na mražené holata a naopak (někteří chovatelé krmí jen živými či mraženými) je třeba to prostě zkusit, většinou si v pohodě vezmou jak mrtvé tak živé.
Krmit lze prakticky jakéhokoli savce jež had zvládne pozřít. Dají se předložit i jednodenní kohoutci, jiní ptáci či plazi, záleží na druhu a velikosti hada. Nejobvyklejší stravou je myš a potkan. Morčaty se doporučuje krmit pouze opravdu velké hady, údajně jsou hůře stravitelná pro silnou kostru a kůži. Četl jsem i myšlenku, že pokud hada nakrmíme džungarákem, nebude pak již chtít myš. Po dlouhodobější monodietě se to stát asi může, ovšem po jednom nakrmení se mi to nikdy nestalo. Totéž jsem slyšel u mastomyší a taktéž se mi tato myšlenka nepotvrdila. Hady lze krmit i mrtvou kořistí, jen ne vždy o ni jeví zájem. Pak je nutné myš chytnout dlouhou pinzetou a zahrát menší divadlo, had ji ,,uloví´´ a sežere. Mraženými myšmi se krmí taktéž, samozřejmě po patřičném rozmrznutí. Jsou chovatelé jež takto krmí celý hadův život a bez problémů. Mražené mají výhodu, vždy je máme k dispozici v mrazáku. Taktéž spousta lidí nemůže vidět jak had zabijí myš, ovšem mražená jim už nevadí. Pokud krmíme mraženým tak volíme zásoby rozumně, aby nám myš neležela rok v mražáku, než ji zkrmíme. Doporučoval bych max. půl roku v mražáku, přeci jenom i v mrazu probíhají v mase biochemické pochody a je lepší čerstvější než starší.
Pokud máme více hadů v ubikaci krmíme je zásadně odděleně. Co se týče vyndávání hada z terárka do boxu na krmení, tak záleží na situaci. Pokud máme 2 hady v jednom terárku tak jednoho nakrmíme v něm a druhého v boxu. Dalším důvodem může být chov na např. lignocelu, ten je při pozření nebezpečný, a proto je raději krmíme v boxu (nejlepší je žádný lignocel nemít). Také to je vhodné v případě štěpek, hlavně pokud krmíme mraženou potravou. Mražené myši jsou po rozmraření celé mokré tak se na ně substrát dost lepí. Dalším důvodem pro krmení v boxu jsou mláďata, jež ještě krmíme holaty a chováme je ve velkém terárku. Pak je lepší prcka vzít a na noc s holetem zavřít do krabičky. Většinou ale dojde k sežrání během pár minut. Pokud v boxu krmíme hada živou potravou musí být větší než přepravní box kam had vleze leda stočený. Na přepravu toto stačí, ale na lov potřebuje mít určité pole působnosti.
Píši tady o krmení druhů s nimiž mám zkušenost, samozřejmě, že u citlivějších hadů (myšleno jak mezidruhově tak uvnitř druhu) chce ke krmení přistupovat s větší opatrností. Mimoto je každé zvíře individualita a je třeba aby chovatel poznal co kterému, jak vyhovuje.
