Potkan – Rattus norvegicus

DSC_0393Větší část potkanů chovám jako potravu pro hady. K chovu užívám takzvané T bedny. Skládají se z plastové vany a vrchní kovové časti, jež tvoří mříž s korýtkem pro napáječku a krmení. T beden existuje více variant, k chovu potkanů se používá velikost T4. V jedné bedně mám skupinku 1,3 tedy 1 samec a 3 samice. T bedny jsou pro chov krmných hlodavců opravdu nejlepší volbou. V práci, kam jsem chodil na brigádu, chov probíhal v malých akváriích z hora krytých víky z perforovaného plechu. Akvária byla samozřejmě rychle obouchaná, popraskaná od neustálé manipulace při čištění. Také bylo nutné mít uvnitř misky na potravu, což za není vhodné protože jednak v malém prostoru zbytečně zabírali místo, také krmení v nich bylo brzy zasypáno podestýlkou a krmení jako takové dlouho trvalo a bylo nutné jej provádět denně. T bedny jsou z pevného plastu, mají tedy dobrou odolnost a ve vrchním víku je korýtko kam člověk umístí napáječku, nasype granule a 3 dny nemusí o potkanech vědět. Krmení granulemi určenými přímo pro potkany a myši se mi osvědčilo nejvíce. Obsahují vše co je třeba pro výživu potkaních samic, jež potřebují kvalitní zdroj potravy neboť neustálými porody a kojením dostávají řádně zabrat. Mají je tedy neustále v korýtku pro ad libidní příjem. K tomu je samozřejmě potřeba napaječka s vodou jež musí být vždy k dispozici. Pokud tak není, mohou samice sežrat celý vrh. Používám velké NTS lahve s nerezovým víčkem, pokud s nimi člověk nepraští o zem jsou snad věčné. U některých beden mám i klasické napaječky s kuličkou jež mají v každém zverimexu. Potkani je většinou nechávají být, ovšem pokud dojde voda zničí je během pár hodin. Takže je třeba vodu neustále dávat, já mám pro jistotu pod napáječkami kus plechu s otvorem na kovovou trubičku od napaječky, tak aby se potkani nedostali k její plastové části.

Samice je vhodné zařazovat do chovu ve věku cca 4 měsíců, pak nám samice bude dávat hezké, silné vrhy a vydrží i delší dobu. Březost trvá 21 až 23 dnů a následuje porod většinou 7 – 11 mláďat, ovšem nezřídka taky více. Pokud nám dává samice méně než 6 holat, je lepší ji vyměnit za jinou. Většinou samice, ani samec, nevydrží v chovu déle jak rok, pak je vhodné skupinu zkrmit a založit další. Samice si vždy odchovávám sám a pouze přikupuji samce aby nedocházelo k neustálému příbuzenskému křížení. Jak vidím, že jsou mladí soběstační odstavuji je do velkého společného terária kde jsou do doby zkrmení. Někdy blbě vyjde načasování a v bedně jsou spolu odrostlá již běhající mláďata, holata již chlupatá, ale stále sající mléko, a novorozená holata. Když jsou v jednom hnízdě tak ta starší mladší většinou zahubí, či ty mladší špatně rostou a již nikdy nejsou řádně rostlá. Proto takováto holata raději hned zkrmím. Naštěstí si samice dělají každá vlastní hnízdo a starají se o své potomstvo, není nutné toto tedy činit často. Ve velkém teráriu , kde mám odstavená zvířata na výkrm, krmím směsí obilí (pšenice, oves, ječmen), suchým pečivem, granulemi pro hlodavce jež dávám dospělým, granulemi pro psy a zbytky z kuchyně. Vždy v takovém množství, aby stále něco bylo k snědku a dostalo se i na nejslabší zvířata a všechna rychle rostla. Potkani sežerou opravdu vše a je dobré dbát na pestrou stravu, neboť o co ochudíte potkany, o to vlastně ochudíte i hady. Měl jsem u nich také velikou plastovou napáječku, ale tu zničili během odpoledne co v ní nebyla voda. Teď mají misku na vodu, což není ideál neboť ji rychle zanesou podestýlkou pokud ji nevypijí, takže se vracím k napaječce. Kupuji vždy takovou z pevného plastu jež nejde jen tak zmáčknout, vydrží déle než ty levné měkké. I když ji nezničí rovnou tak sem tam si do ní rýpnou a nakonec každá napáječka padne, ovšem ta kvalitní vydržela déle než rok. Jako podestýlku užívám hobliny od truhláře, což je super neboť jsou zdarma. Nevýhodou je jejich vyšší prašnost, což řeším přesátím přes síto, pak je vše ok. Není špatné si na bednu napsat datum založení skupiny a údaje o vrzích, člověk je pak v obraze. Ale pokud jich má jen pár, stačí sledovat jestli se snižuje produktivita a je potřeba skupinu nahradit. Když uhyne nějaká samice nenahrazuji ji, nechám skupinu dál jak je, nahrazenou samici původní zvířata většinou dosti šikanovala a nikdy se pořádně nezžila. Čištění provádím jednou týdně, a to bez ohledu zda-li mají samice holata či ne. Nikdy se mi nestalo, že by samice po čištění nechala holata či je sežrala.

Všechny krmná zvířata, tedy i potkany chvovám v místnosti bez oken, jediné světlo přichází malým oknem ve dveřích. Žijí tedy v trvalé skoro tmě a toto jim vyhovuje. Potkan stejně nemá moc dobrý zrak a řídí se hlavně čichem, sluchem a hmatovými vousky. V zimě teplota v místnosti padá i k 12°C, v tuto dobu jim do ubikací házím i seno na hnízda. Při manipulaci berem potkana co nejblíže kořeni ocasu a pod tělo mu dáme nějakou podložku, já je dávám normálně na předloktí. Pokud potkana poneseme na delší vzdálenost ve vzduchu hrozí že se začne nekontrolovaně točit po ose až si utrhne kůži z ocasu. Toto sice není smrtelné, ale je to velmi bolestivé a tato část ocasu postupně odumírá. Též je třeba takto raněného potkana držet ve zvýšené čistotě, nebo zkrmit.

Přestože chovám potkany hlavně jako krmná zvířata, mám v pokoji i skupinku samců jako mazlíky. Potkani jsou neskutečně milá a inteligentní zvířata a musím říct, že je mi jich kolikrát i líto, když je házím hadovi do terária. Had je celkem tupé zvíře v porovnání s potkanem, ale potkana předčí svou neskutečnou fyzickou silou. Potkyši mají složité sociální chování, ve skupinách tvoří systém, jsou vynalézaví a hraví, pokud má na ně člověk čas mají schopnost se i leccos naučit. Zkrátka nekupujte děckám křečky, což jsou hrozné bestie (možná mám zkreslený názor těmi potvoráky jež mne dokousali, fakt je že křeček je od přírody samotář), ale raději toho potkánka. Je s ním víc srandy, a na rozdíl od křečka není nerudný a kousavý. V dnešní době existuje spousta barevných variet a typů srstí, tak si vybere každý. Nejlepší je koupit prcka z nějaké chovatelské stanice, dostanete i průkaz původu, chovatel vám ukáže rodiče a poradí co a jak v chovu. Navíc bývají prcci z chovek vymazlení a zvyklí na ruku, hru s člověkem, zkrátka je lepší kontaktovat chovetele než koupit potkyša ze zveráku. Samozřejmě je nutné narazit na solidního a slušného chovatele, což platí u všech chovatelských odvětví. Pro chov potkana jako mazlíka se nejčastěji užívají různé klece s všemožnými vychytávkami pro lození a zábavu, krmení se skládá z rozmanitého sortimentu zrnin i potravin k lidské spotřebě. Nejlepší je najít si na internetu nějaké stránky chovatelské stanice a ty si projet.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hlodavci a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Potkan – Rattus norvegicus

  1. Dobrý den, můžu se zeptat kde se ty T boxy dají sehnat??? Chováme krmné hlodavce ve faunaboxech a neustále musíme měnit misky atd.
    Předem děkuji Sklenářová Eliška

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>