Užovka červená

DSC_0250Užovka červená – Pantherophis guttatus, starším a podle mne krásnějším názvem Elaphe guttata

Když se řekne had pro začátečníka většinou padne jako první příklad právě tato užovka, často nazývaná gutka či gutáta. Spousta chovatelů ji ovšem jako univerzálního hada pro začátečníky ráda nemá, neboť ji předhazuje skoro každý, přesto že jsou spousty jiných druhů hadů s nimiž lze začít. Ovšem to je diskuze na dlouhé lokte aneb věc individuálního názoru. Každopádně, rozkrmené zdravé mládě gutky je bezpochyby vhodná volba pro začátek chovu hadů.

Tyto užovky dorůstají běžně do velikosti kolem 120 – 150 cm, zcela výjimečně a to u starých jedinců i 180cm. Ještě žádný had u mne neumřel na sešlost věkem, takže kolika se dožívá mohu pouze reprodukovat z externích zdrojů, udává se 15 – 22 let i více, což je značný rozptyl, tak se držme zlaté střední cesty což je 18 let. Velikost terária pro jedince či pár je udávána různě, minimum bych viděl aspoň 80x40x40cm. Já choval pár v 100x50x50cm, nyní již chovám gutky v rack systému. Jako podklad používám rašelinu, pokud mám nějaký písek navíc tak na 1/3 terária i směs rešeliny a písku v poměru cca 1/3 písku a zbytek rašelina. Terárko není nutné pravidelně rosit, jen je třeba udržovat určitou mírnou vlhkost rašeliny aby nepřeschla a nebyla zbytečně prašná. Nejlepší je udržovat ji tak vlhkou, jako když jste ji vyndali z pytle. Vlhkost zvyšujeme před svlekem hada. Teplota stačí vyšší pokojová, tedy nějakých 25°C s tím že pod žárovkou máme až 32°C kde se had vyhřeje v případě potřeby. V letních vedrech lampu vypnu ať se chudáci neusmaží. K tomu samozřejmě nechybí miska s vodou a úkryty.

Zimování není nutné, ale pokud máme možnost je vhodné, zdraví hada jen prospěje. Zimování provádíme, po dobu 2 měsíců při teplotě 8-10°C. Provádí se až u dospělých a 100% zdravých jedinců, doužívají se pak vyššího věku (alespoň se to říká), mají větší chuť k páření a kladně ovlivňuje tvorbu spermií u samců.

Krmení obstaráváme pomocí hlodavců, prakticky jakýchkoli které dokáže had přemoci a pozřít. Základem je myš dle velikosti hada, ale u vzrostlých jedinců i malí potkani. Taktéž mám ozkoušené osmáky, pískomily, kuře, mastomyši, zkrátka nejsou vybíraví a pokud to dokáží zabít a sežrat tak tomu i činí. Prcky do 1 roku krmíme jednou za 4 až 7 dnů, já teda krmím jednou týdně až do 2 let věku, pak krmím co 14 dní. Samci z jara často nepřijímají potravu neboť jejich zájem se orientuje za pudem rozmnožování, nemusíme mít tedy z ničeho strach. Tento zájem přejde a zas začne žrát, pokud tedy had citelně neztrácí váhu, počkáme až apetit znovu přijde.

Rozmnožování přichází po odzimování. Pokud máte v plánu zvířata rozmnožovat, je u samic ideální počkat na 3 rok života, či min. 100cm délky. U samců je to v celku jedno, říká se, že by se měli připouštět k páření od 80cm, ale i menší jedinci mohou být dosti šikovní na oplodnění samice takže bacha při společném chovu rozdílného pohlaví u nedospělých jedinců. Je však třeba počítat s tím, že oplodněnost snůšky může být horší. Samcům předčasná reprodukční aktivita samozřejmě nijak neublíží, ti se vyblbnou a odplazí. U samic by se měla zásada 100cm délky dodržovat, jinak hrozí vyšší riziko zadržení snůšky, problémy s dalším růstem či nadměrné vyčerpání samice. Samozřejmě se také nic stát nemusí, ale nač zbytečně riskovat zdraví zvířete, lepší je rok počkat. Pokud dojde ke spáření, musíme počkat cca 2 měsíce než samice naklade 8 – 28 vajec. Samice je první měsíc obvykle velmi žravá a poslední měsíc či 14 dní naopak potravu již odmítá, není to však pravidlem. Březí samice má viditelně silnější tělo plné vajec a pár dnů před kladením je možné jejích obrysy pozorovat i na těle, toto ovšem také záleží na množství a velikosti vajec v poměru s velikostí samice. Typické je kontrastní zesílení druhé poloviny těla ku první polovině, jež je naopak hubenější než v období mimo graviditu.