Úžasný potravní specialista z Afriky, obývá území Etiopie, Ugandy, Keni. Žije ve vyšších nadmořských výškách, 1500m n.m. a výše, terárko tedy není nutné nijak výrazně vyhřívat. Dokonce jsou žádoucí noční poklesy k 15°C, což je ovšem problém. Vlastní teramístnost s klimatizací, nemám. Zatím je všechno ok a doufám, že tomu bude i nadále až dosáhnou dospělosti. Na ohřev terária slouží pouze 15W žárovka která jen lokálně poskytuje místo pro vyhřátí, zbytek terária má teplotu jako v pokoji, tedy cca 24-25 přes den a 20°C v noci. Nikdy jsem je neviděl, aby možnost vyhřátí využili. Pro páření by mělo být vhodné zimování, ale jen takové lehčí, snad kolem 14C, každopádně mám zatím mladá zvířata a dřív jak za 2 roky jej neplánuji. Obývají lesy kde je poměrně vysoká vlhkost, proto je rosím skoro každý večer, ale v ubikaci mají dostatečně odvětranou aby nedocházelo k jejímu zapaření. Jako podklad mám směs rašeliny a písku. Tento vejcožrout dorůstá 60-80cm, samice jsou větší a starší kusy mohou překonat i metr délky. Terárium volíme spíš na výšku, jedná se o převážně stromového hada, pro dospělý pár by měla stačit velikost 60x50x80 (dšv). Momentálně je mám v plastovém boxu kde jsem vyřešil větrání. Box jsem zvolil jako prevenci útěku, donesl jsem si je jako malá děcka a box s krytem neposkytuje žádnou škvíru pro útěk. Uvnitř je pár větví pro šplhání jež aktivně využívají v noci, kdy je čas jejich aktivity. Přes den jsou schovaní v úkrytech, rádi mají ptačí proutěné budky, jež využívají k odpočinku. Samozřejmostí je miska s vodou.

Krmení si asi každý odvodí z názvu, opravdu žerou vejce. Nemají vyvinuté zuby jako ostatní hadi, jen jakési plosky a navíc lepivou tkáň jež pomáhá při uchopení vejce. Toto je ovšem celkem problém, neboť sehnat vejce pro mláďata není jen tak. Zvládnou jen opravdu malá vejce, drobných astrildů jako jsou např. zebřičky. Proto je dobré sehnat si kontakt na nějaké ptáčkaře a domluvit se na přísunu vajec. Jak jsem se však přesvědčil, sehnat kontakt a následná domluva není jen tak. I když jsem takto vejce sehnal, pořídil jsem si raději skupinku zebřiček které mi nesou. Vejcožrouti mají údajně vynikající čich a dle něho poznají zda je vejce pro ně jedlé, nemusíte mít tedy strach že by pozřeli nějaké jim nevyhovující vejce. Na krmení je vždy rozdělím do krabiček, každému dám 4 vejce a oni povětšinou 1-4 snědí, před svlekem ovšem vynechají. Takto krmím každý týden. Vejce uchovávám v ledničce a vždy odpoledne před krmením je vytáhnu aby se ohřála (krmím večer), nesežraná vejce dám zpátky do ledničky, vydrží i pár měsíců. Důležité je vejce nijak neumývat, mají totiž na svém povrchu ochranou vrstvu která je chrání a prodlužuje jejich trvanlivost. Vejcožrouti mívají dlouhé pauzy, kdy potravu nepřijímají, dlouhou i půl roku. Toto nejspíš souvisí s periodou snůšek ptáků. V tomto období jim pouze dávám čerstvou vodu a jednou za měsíc zkusím zda-li si nedají vejce. Od chovatelky která mi prodala můj pár, jsem byl ubezpečen, že i mladí jedinci vydrží půl roku bez krmení bez újmy na zdraví. Stejně tak toho lze využít při momentálním nedostatku vajec. Krmení pomocí sondy zavedené do žaludku mi nebylo vůbec doporučeno, neboť se samozřejmě jedná o veliký stres pro zvíře. Navíc každé zavádění sondy sebou nese zdravotní rizika, zvláště pokud pořádně nevíte jak na to. Přesto jsem našel dosti zmínek o krmení mladých hadů sondou, a to dokonce od uznávaných českých herpetologů. Každopádně už jen z logiky jasně vyplívá, že je lepší použít přirozené krmení než krmení sondou, já se tímto tedy řídím. Na německých stránkách jsem se dočetl že někteří přijmají i plazí vejce a dokonce i vejce velkého afrického šneka Achatina marginata, vlastní zkušenost ani s jedním ovšem nemám. Taktéž tam píší o možnosti dlouhodobého uskladňování vajec, respektive jejich obalu. Autor injekční stříkačkou vytáhne obsah vejce zebřičky, skořápku schová a když hadi opět začnou žrát tak ji jednoduše naplní obsahem slepičího vejce. Jestli toto lze netuším, vaja zeber jsou opravdu malá a křehká a bude to chtít velkou porci opatrnosti. Taktéž je možné vejce mrazit. Dospělí hadi žerou vejce křepelek, která se již dají v pohodě sehnat v obchodě. Vejce slepice jsou moc velká, leda opravdu velký jedinec sežere opravdu malé slepičí vejce.

Páření probíhá po zimování, to má probíhat při nižší vlhkosti a tu zvýšit po odzimování. Samotné páření trvá i několik hodin, kdy samice samce i tahá po ubikaci. Samice v očekávání je velmi žravá a je nutné ji dopřát dostatek potravy pro vytvoření snůšky. Samice po měsíci (což se mi zdá nějak málo v porovnání s jinými užovkami, snad se mi podaří odchov a budu toto moci upřesnit) klade 6-12 vajec která se inkubují při teplotě kolem 22°C v noci a 27°C přes den, doba inkubace je kolem 62 dnů, ale i až 3 měsíce. Vylíhlí hadi se do 2 týdnů po vylíhnutí svlékají a je možné jim předkládat vejce od zebřiček.

Vejcožrouti jsou opravdu zajmaví hadi a až na shánění potravy není s jejich chovem problém.